Když si to zkusíte objednat, zjistíte, že to nejde. Agentura dodá tlumočníka na hodiny a v pět odchází. Řidič vás odveze. Hotelová recepce rezervuje stůl, ale k tomu stolu s vámi nepřijde. Eventová agentura odbaví kongres pro tisíc lidí, ne jednoho člověka na dva dny.
Chybí role, pro kterou nemáme dobré slovo: jeden člověk, který zná celý váš program a je u něj od začátku do konce.
Ráno vás vyzvedne. Na jednání tlumočí — přiřazujeme podle jazyka a oboru, protože terminologie není totéž co plynulost. Když se program posune o hodinu, přeorganizuje zbytek dne, aniž byste to řešil. Na obchodní večeři vybere místo a ví proč; v Česku se leccos rozhodne u stolu, ne v zasedačce. Vystupováním i oblečením patří kamkoli, kam jdete vy. A protože je přítomen jednáním o cenách a lidech, je mlčenlivost součástí smlouvy, ne příplatkem.
A pak jsou tu ty tři hodiny mezi posledním jednáním a odletem.
Praha se nedá objevit, je dávno objevená. Dá se v ní ale strávit večer dobře, nebo úplně zbytečně, a mezi tím je propast. Pět minut od Staroměstského náměstí jsou čtyři desítky podniků a většina z nich počítá s tím, že tam jdete jednou a už se nevrátíte. Rozdíl nedělá přístup, ale úsudek — a ten má váš hostitel taky.
Takže se projdete městem v sedm ráno, než se zaplní. Poobědváte tam, kam by vás nenapadlo jít. A domů přivezete něco lepšího než z duty free.
Jedna zakázka, jeden člověk. Mění se jen náplň hodin. A když máte v jednom týdnu jednání v Praze, ve Vídni i v Bratislavě, jednáte s jedním dodavatelem.
I na služební cestě jste pořád člověk. Jen na to obvykle nikdo nemyslí.
